Marcus Chown a Govert Schilling jsou muži mých snů. Přesně takhle si totiž představuju učitele na základní a střední škole. Předstoupí před katedru a místo 45 minut odříkávání vzorečků, pravidel a pouček, vám jednoduše řeknou, co se děje. Proč a jak. Jednoduše. Ve 140 znacích, tedy téměř v jedné větě. Oh, jak mne všichni moji vyučující celá ta léta klamali.

Mám ráda, když je někdo extremně chytrý, ale zároveň umí vysvětlovat věci tak, jako by byl extremně tupý. To je přesně Vesmír s tweetech. Chown a Schilling ukazují ve 14 okruzích hlavní zákonitosti oblohy, Země, Měsíce, vesmírného prostoru, Slunce, Sluneční soustavy, hvězd, Mléčné dráhy, galaxií, vesmíru, života ve vesmíru, dějin astronomie, dalekohledů a pohledů do vesmíru.

Otázky pro blbce

Během čtení jsem si uvědomila, jak málo vlastně o takových běžných úkazech vím. Vím, že duha vniká tříštěním světla o dešťové kapky, jasně, ale nikdy jsem si nevšimla, že duhy jsou vždy dvě. Mnohé z otázek, které si autoři skladou, mi na první pohled připadly natvrdlé.

Proč je nebe modré? No proto! Vzápětí si však uvědomíte, že vlastně nevíte proč.

A proč je vlastně vzduch průhledný? Co to jsou padající hvězdy? A z čeho se vlastně hvězdy skládají? Vyhasne někdy Slunce? Proč jsou planety kulaté? Jak vzniká černá díra? Bude tento rok opravdu konec světa?

Spojení jednoduchosti Twitteru, tedy popsání nějaké věci či činnosti ve 140 znacích, a výuka fyziky vesmíru, mi přišly na první pohled zcestné. To přece nejde! Vzpomněla jsem si na Sheldona, z legendárního sitcomu Big Bang Theory ,v momentě, kdy za ním přijde Penny s prosbou, aby ji naučil „a little physics„. A měla jsem na to stejný názor, jako byla jeho odpověď: „There’s no such thing, Penny„.

Neztratíte niť

Při čtení jsem ale zjistila, že tenhle názor byl zakořeněný v mé mysli pouze kvůli učitelům ze školy, kteří záhodlouze vše vysvětlovali. šermovali kolem sebe poučkami, odmocninami a zkratkami chemických prvků. Prostě to jde. Každá kapitola je rozdělena do několika jednoduchých „tweetů“, které se vždy soustředí na vysvětlení jednoho jevu. Dohromady vám tedy objasní všechny výše popsané okruhy. Jednoduše, efektivně, srozumitelně. Skvělé také je, že se do knihy můžete začíst kdykoliv a kdekoliv. Nikdy neztratíte niť, protože každý tweet je téma sám o sobě. Tedy – mikrotéma spíše, že.

Nemusíte být geniální, nemusíte mít žádné základy jakékoliv přírodní vědy (jako já), prostě vás to pouze musí přirozeně zajímat.

Doporučuji všem s přirozeným, laickým zájmem o dění kolem nás.

A doporučuji také všem učitelům fyziky a přírodovědy: pokud totiž k vyučování vesmíru vezmete k ruce tuto knížku (a ne nějakou zkonstnatělou učebnici), bude v příští generaci o trochu více vědců.

Takže hurá do toho! Protože „It is possible, dear Sheldon.“

Vesmír v tweetech

Dva zkušení autoři vědeckých publikací odpovídají na 140 největších otázek z oblasti fyziky, přičemž podstatu každé z nich shrnují do tweetů o 140 znacích.

Marcus Chown a Govert Schilling nás vezmou na jedinečnou exkurzi po vesmíru. Mají odpovědi na všechno, počínaje základními úvahami – Proč je obloha v noci temná? Proč se hvězdy na noční obloze chvějí? – až po ty nejzáludnější – Co jsou kvasary? či Co předcházelo Velkému třesku?
Některé otázky v této geniálně informativní publikaci se ukazují být stejně překvapivé jako odpovědi na ně. Je možné, že veškeré galaxie, které jsme pomocí dalekohledů schopni spatřit, nejsou ničím jiným než optickým klamem? Dalo by se na Saturnově měsíci Titanu plavat? Jak je možné, že se Měsíc nezřítí na Zemi? (Což, jak se ukáže, mimochodem není vůbec hloupá otázka.) A plaval by Saturn, kdybychom měli dost velkou nádrž s vodou?