Vládcovia času

Jacques Bergier, ktorý napísal knihu Utajení vládcové času, je aj spoluautorom dnes už kultovej knihy Jitro kouzelníků, ktorá bola v minulom režime (a storočí) takmer nedostupná a hľadajúci bol za ňu ochotný dať mesačnú výplatu.

Na začiatok si povedzme, že Jacques Bergier je básnik, ak pod básnikom rozumieme človeka, ktorý nemusí písať verše, ale je nadaný predstavivosťou, fantáziou, nekonvenčným premýšľaním, určitým myšlienkovým ľahtikárstvom, snívaním, rojčením… Keby sme mali brať túto knihu tak, ako ju asi budú brať naozajstní vedci (matematici, fyzici, astrofyzici, logici), tak by sme ju šmahom ruky označili za znôšku výmyslov/nezmyslov. Autor síce hneď v úvode píše, že nechce, aby sa táto kniha „stala pouhým seznamem podivných skutečností či výčtem přehnaných shod okolností.“ Ale stala sa. A ja hovorím: výborne, pretože aj takáto imaginácia má miesto v našom  svete.

Hneď na prvej strane sa autor priznáva k smelej ambícii – „dokázat, že mezi námi tajně žijí vládcové času a dle libosti v něm cestují.“ Samozrejme, tento cieľ sa mu nepodarilo naplniť a nepodal jediný dôkaz, že takíto vládcovia, čiže cestovatelia v čase existovali alebo existujú.

Jeho „dôkazy“ vyzerajú asi takto: „Takovýchto znamení bychom mohli uvést celou přehršel.“ Alebo: „Mohl bych jich uvést desetkrát, ba stokrát víc, ale to by bylo nezáživné.“ Samozrejme, ani znamení, ani dôkazov neuvádza desiatky, stovky, ba neuvádza ani jedno. Škoda, lebo hypotézy, ktoré nastoľuje, sú veľmi lákavé. Napríklad: „Císaři Neronovi daroval jakýsi muž pohár z umělé hmoty.“ Krásna predstava, ale: čo ak to nebol muž, ale žena? Alebo dieťa? A ako vie pán Bergier, že to bol pohár? Čo, ak to bola váza? Alebo tabatierka? A ako vie, že to bolo z umelej hmoty? Jeho dôkaz sa opiera o „četních historikov“, ale neuvádza meno ani jedného, jediného z nich.

To, že jeho tvrdenia sú veľmi nespoľahlivé, dokladám výrokom z knihy: „V aritmetice je pro laika samozřejmé, že jedna a jedna jsou dvě, ale tato samozřejmost není dodnes matematicky dokázána.“ Prekladateľka tejto knihy vo vysvetlivkách skromne poznamenáva: „1 + 1 = 2 dokázat nelze, protože jde o definici platnou v desítkové soustavě čísel (například ve dvojkové soustavě platí, že 1 + 1 = 10), a definice nedokazujeme.“ Touto jedinou poznámkou dokonale odrovnala celú „vedeckú“ reputáciu pána Bergiera.

Ale napriek tomu, že je to hochštaplerská argumentácia, nezatracujem túto knihu. Je v nej veľa inšpirácie a impulzov. Už len tým, že autor uvádza niekoľko naozaj pozoruhodných postáv zo svetovej histórie (Melchisedech, cisár Fu-Si, Michael Scottus, Leonardo da Vinci, Ruder Josip Bošković, Oliver Heaviside), ktoré boli naozaj obdarené nevšednými schopnosťami, jasnozrivosťou, ale aj húževnatosťou a fantáziou. Taký Oliver Heaviside, žijúci asketickým životom vo veľkej biede, nepodal jediný matematický dôkaz, a predsa sa ukázali jeho tvrdenia správne.

Ruder Boškovič je zasa autorom fantastického výroku, ktorý po ňom s obmenou zopakoval Jorge Luis Borges: „Kdybychom všechna písmena z dané Vergiliovy básně vysypali do brašny a zamíchali, a pak bychom jednotlivá písmena vytahovali a kladli vedle sebe, a tuto operaci opakovali nekonečněkrát, pak po určitém přesně stanoveném počtu pokusů najdeme kombinaci, která odpovídá původní Vergiliově básni.“ Ja sa domnievam (nazývam to skromne po mne Hevierova domnienka), že to neplatí, alebo že sa to prinajmenšom nedá dokázať, ale je to pôvabný myšlienkový experiment.

Práve pre pôvab bláznivých hypotéz a poéziu šialených tvrdení som túto knihu nezahodil do kúta, ale prečítal som ju na jeden dúšok. Neverím jej ani slovo, ale rozprávkam predsa nemusíme veriť v matematickom či fyzikálnom zmysle, a predsa im veríme akosi inak. Ako výmyslom, ako fantazmagóriám.

Inšpirolinky:

http://en.wikipedia.org/wiki/Jacques_Bergier

http://www.cez-okno.net/clanok/clanok/jacques-bergier/louis-pauwels-jitro-kouzelniku

http://www.spisovatele.cz/jacques-bergier

http://archives.tsr.ch/player/ovni-bergier

http://www.jacquesbergier.com/

http://www.blisty.cz/files/isarc/0105/20010524e.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Cestování_v_čase

http://ideje.cz/cz/clanky/fyzikalni-moznosti-cestovani-casem

http://astronuklfyzika.cz/CestyCasem.htm

http://www.magazin.cz/pro-muze/1861-cestovani-casem

http://www.ssakhk.cz/home/vobornik/fifth/index.htm

Čitáty:

„Naše hypotéza je stejně pravděpodobná jako každá jiná.“

Přesné datování jakékoli transcendentní události je prakticky nemožné. Průmět transcendentních skutečností na časovou os je pohyblivý.“

„Nesmrtelný císař sa v číně pravidelně zjevuje ve špatných časech.“

Civilizace, kterou původně založil císař Fu-Si a která trvala pět tisíciletí, byla civilizace času, nikoli civilizací prostoru. Proto Číňané nikdy nevynalezli geometrii, ani tu eukleidovskou.“

„Mayové nepovažovali čas za homogenní.“

„Na počátku věků stojí den nula, den, kdy se na Zemi objevil člověk. Podle jednoho zápisu z roku 3113 př. n.l. spadá tento den do roku 5 041 738 př. n.l., což je přibližně číslo, k němuž ve svých nejnovějších výzkumech dospěli antropologové.“

„“Mayština označuje sever a minulost jedním a týmž slovem.“

„Čas charakterizuje barva, která se mění každý měsíc.“

„Postavíme-li se do proudu času, abychom ho prozkoumali, vidíme kromě minulosti a budoucnosti ještě další čtyři směry.“

„Jednoho dne poznáme celé tajemství.“

„Dovedu si docela dobře představit, že mayští kněží uměli operativně upravit mozek tak, že získal schopnost ovládat čas.“

„Lze se domnívat, že jednoho dne najdeme knihu s popisem operace, která dává schopnost ovládnout čas. Jak takovou operaci objevili Mayové, kteří se náhle vynořili z mladší doby kamenné?“

„Cestuje se s pomocí Boha Všemohoucího, bez kouzel a bez stroje.“

Joseph Needham: „Hebrejci byli prvními obyvateli Západu, kteří přisoudili času skutečnou hodnotu, a chronologický záznam událostí považovali za posvátnou záležitost, podobně jako zjevení Boží.“

„Jako mnoho dalších vécí je cestování časem vyhrazené velikánům, a to velikánům nejstarším.“

„Kdo má oči k vidění a uši k slyšení, ten si nemůže nevšimnout, že smrtelníci nemohou nic skrývat.“

„Já osobně se domnívám, že psychologie je pavěda.“

„Ostatně měli bychom si položit otázku, proč je Sicílie tak přitažlivá pro mágy.“

„V dějinách pojem přičinnosti nic neznamená, především když se do nich zaplete čas.“

Charles Fort: „Parní stroje přicházejí, když nadejde čas parních strojů.“

„Ve 13. století někdo věděl, co my nevíme, nebo co jsme už zapomněli.“

„Dnešní moderní technologie – to je Leonardo plus kolečková ložiska.“

„Jakýkoliv styk s Leonardem da Vincim, dokonca i posmrtný, narušuje čas.“

„Leonardova mentalita je mentalitou jiné doby a dost možná i mentalitou jiného biologického druhu.“

„Je možné, že Bošković byl mutant.“

„Thomas Alva Edison v roce 1920 navrhl radiotelefon pro hovory se zesnulými a s vervou se pustil do jeho výroby.“

„Jás e domnívám, že Heaviside znal matematiku budoucnosti.“

„Předpokládejme například, že jsme sestavili periodickou tabulku chemických prvků na základě jejich francouzských názvů a ta tabulka funguje. Nebo že jsme našli prvočíslo umístěné mezi dvojkou a trojkou. Nebo že jsme objevili a dokázali matematické vzorce, které platí jen při určitém postavení planet. Při práci s Heavisideovým symbolickým počtem nás totiž nutně napadají podobné možnosti.“

„Podobně jako se po Měsíci a po Marsu neprocházejí zvědavci, neexistuje cestovatel v čase, jehož cestu by neschválila a nezorganizovala mocná civilizace z budoucnosti nebo z jiné planety.“

„Já osobně se domnívám, že kvasary, ony vesmírné světelné zdroje, které nejsou větší než naše sluneční soustava, ale mají více energie než deset tisíc galaxií, jsou startovacím místem cestovatelů v čase.“

„Vedlejším projevem rotace Gödelova vesmíru je možnost odletět v raketě a vrátit se zpět na Zemi ještě před startem.“

Prel. Danuše Navrátilová